Do voleb Piráty vede a na starostu Prahy 4 kandiduje čtyřiatřicetiletý analytik Tibor Vansa, který se profesně věnoval řízením rizik v bankovnictví. V Praze žije od dob svých studií, tedy 14 let. Své město má rád takové, jaké je. Přitom mu není jedno, co se děje za dveřmi jeho domova – to byl také důvod, proč se před 2 lety dal k Pirátům, kde je odborným garantem pirátského programového bodu Finance. Aktivně se zajímá o veřejné dění, podává občanské dotazy a podněty úřadům a kritizuje kumulaci funkcí politiků. Ambice má vysoké: zajistit Praze 4 kompetentní a transparentní správu a pracovat pro ni lépe než staří matadoři.

Jak bys popsal současný stav Prahy 4?

Nejen naše městská část, ale celá Praha v předchozích dekádách prohospodařila velkou část svého majetku a na tom stávajícím si vytvořila značný vnitřní dluh. Přestože žijeme v bohatší části Evropy, bude obtížné jej splatit a připravit se na budoucí témata. Mluví se o dopravě a územním rozvoji, ale problémem je i stárnutí populace. Praha 4 nemá jediný koncepční materiál, ze kterého by bylo patrné, jak se postaví k těmto výzvám. Žije od voleb k volbám.

Proč by právě Piráti měli změnit tento stav?

Nejsme zatíženi spletí osobních zájmů a sporů, a ani jsme se nijak programově nevyhranili – trváme ovšem na otevřenosti radnice a protikorupčních opatřeních. Můžeme tak pomoci odblokovat a dokončit řadu projektů, které zůstávají u ledu jen kvůli politickým pletichám. Příkladem je dům seniorů Hudečkova, jehož dokončení slibovaly všechny politické strany, ale projekt se nikdy nedočkal rozumné podoby. Přitom seniorů s Alzheimrovou chorobou přibývá a odbornou pomoc potřebují nejen nemocní, ale i jejich rodiny.

Co Ti na Praze 4 chybí?

Praze 4 chybí srdce, a to hned na několika místech. Žádná jiná městská část nemá svá náměstí v tak špatném stavu, aby nebylo patrné, že se jedná o místo společného setkávání. Přitom Budějovická nebo Pankrác mají potenciál stát se centry života celopražského významu. Opuštěným dojmem působí také prostranství před KC Novodvorská a zapomínat se nesmí ani na drobnější centra typu Nedvědovo náměstí. Pochválit můžu snad jen Roztylské náměstí na Spořilově. Současné vedení radnice zlepšilo komunikaci s občany a vypracovalo dokument popisující tristní stav veřejných prostranství a možná řešení. Naším úkolem na následující 4 roky je uvést tyto nápady do života.

Proč se plány Prahy 4 nedařilo začít realizovat?

Je smutné, že uskutečnění těchto projektů nebrání ani tak nedostatek peněz, jako ega některých hráčů a neschopnost uznat chybu. Díky tomu politická reprezentace nedokázala efektivně spolupracovat. Je potřeba společně řešit majetkové problémy, uspořádat architektonické soutěže a také výběrová řízení na dodavatele. To je spousta práce a Praha 4 si ji zaslouží.

Jak se stavíš k uzavření Budějovické pasáže a co si myslíš o přípravách budoucí výstavby metra D?

Chápu, že po pádu Trojské lávky byla Budějovická pasáž v lednu uzavřena, riskovat životy lidí si netroufne nikdo. Oponentní podrobnější posudky však ukázaly, že místo sice vypadá zanedbaně, chodcům nicméně nehrozí žádné nebezpečí. Uzavření prostoru každodenně komplikuje život lidem včetně mnoha pacientů polikliniky. Proto následovalo sepsání petice, interpelace na zastupitelstvu, i na magistrátním kontrolním výboru hl. m. Prahy – nic z toho však nepřimělo radního Karla G. Procházku (Hnutí ANO) posadit odborníky k jednomu stolu a nechat je hledat řešení. Podobné problémy je proto nutné předvídat už při výstavbě nových stanic metra D, největší pražské investici v následujících letech. Je třeba prosadit, aby kolem stanic vznikl kvalitní veřejný prostor, který nebude budován na úkor zeleně. Dohlédnout, aby nikde nechyběla občanská vybavenost – jako v případě stanice metra A Petřiny, kde se měsíce po jejím otevření nedala koupit ani jízdenka. Bohužel, snaha předat kontrolu nad povrchovou výstavbou všech osmi stanic jedinému soukromému developerovi je v naprostém rozporu s těmito cíli. Nesouhlasím s tím, aby veškerou výstavbu zajišťovala Penta Investments prostřednictvím společné firmy s pražským dopravním podnikem. Takto postavený subjekt by prakticky nebyl kontrolovatelný Magistrátem, natož pak dotčenou městskou částí.

Hlasitě jsi protestoval proti záměru dalších výškových budov na Pankráci. Přitom jsi sám pracoval v nejvyšších patrech jedné z nich…

Přiznám se, že jsem si ten pohled na panorama Pražského Hradu zamiloval a bude mi chybět. Na Pankráci a v okolí sídlí řada bank, pojišťoven, globálních korporací i českých technologických firem. Uznávám, že tento potenciál obchodního a technologického centra je správné dál rozvíjet. Jenže výstavba dalších naddimenzovaných budov není tou nejlepší cestou. Měst, kde stojí stometrové výškové budovy, jsou tucty. Naše snaha dohnat západní metropole výstavbou mrakodrapů povede maximálně k vytvoření jejich levné kopie. Na Praze je unikátní její neopakovatelná atmosféra a pověst bezpečného kulturního města. I když se nás snaží velcí developeři a skupina zainteresovaných architektů vytrvale mediálně přesvědčit, že kvalitní současná architektura znamená jedině výstavbu výškových budov, není tomu tak. Ze zdejších pidi- -mrakodrapů si ve světě nikdo na zadek nesedne. Nahrazovat „staré a nemoderní“ něčím novým je jistě dobrý nápad. Ovšem jedině v případě, že to s sebou nese i vyšší kvalitu, což při pohledu na některé nové kancelářské komplexy po několika letech provozu nelze tvrdit. Když se podíváme na realitní trh, nejcennější jsou původní, městem plánované prvorepublikové čtvrti s velkorysou prosluněnou školou a hřištěm uprostřed. Také Praha 4 má řadu urbanisticky kvalitní oblasti, například Podolí, Braník nebo část Spořilova. Jako Piráti se chceme těmito tradicemi inspirovat a prosazovat vytváření územních regulačních plánů, které zajistí, aby i nová rozsáhlá zástavba obsahovala dostatek občanské vybavenosti. Aby nevznikaly další umělé zóny zbavené přirozeného městského života, jakou je dnes kancelářské ghetto BB Centrum.

Mnohé z těchto částí trpí nájezdem tisíců aut a slouží jako parkoviště. Jak hodnotíš zavádění parkovacích zón?

Parkovací zóny byly v Praze 4 zavedeny velmi nešťastně. Nedokážu říct, nakolik mohli radní ovlivnit technické potíže s IT systémem. Že se nepovedlo najít na trhu práce dostatek pracovníků pro vyřizování žádostí, se dá také pochopit. Nerozumím ale tomu, proč naši radní nedokázali s Magistrátem vyjednat odložení termínu platnosti zón na konec prázdnin. To by dalo místním víc času a klidu na vyřízení povolení a ničemu by to neublížilo. Praha je během léta prázdnější, proto s parkováním bývá menší problém. Místo toho občané čelili zbytečnému stresu a nepohodlí, když čekáním trávili dlouhé hodiny ve vedru na výdej parkovacího oprávnění. Mnozí z nich, i když si na to vzali dovolenou, po hodinách odcházeli s nepořízenou. Je vůbec absurdní, že v 21. století nelze takovou základní věc vyřídit přes internet.

Tím se dostáváme k pirátskému tématu digitalizace veřejné správy. Co dalšího bys digitalizoval?

Digitalizace v pojetí Pirátů znamená především službu pro občana, nemá být nástrojem větší kontroly či šikany lidí. Cílem je možnost vyřídit si vše z domova. Od nové občanky přes daňové přiznání až po převod auta. Digitalizovat se do maximálně možné míry musí i takové stavební řízení. Aby úřady obíhaly online dokumenty, nikoliv fyzicky lidé. To vše je dlouhodobý proces, který se odehrává o patro výš. Zpříjemnit život lidem je ale možné prakticky hned a na místní úrovni. Když už musíme osobně na už zmíněnou Budějovickou kvůli novému dokladu, měla by tu být alespoň možnost si návštěvu předem objednat na pevný čas a nečekat i 45 minut v hale. Takový systém ke spokojenosti občanů funguje například v Plzni nebo v Jihlavě.

Jakého volebního výsledku chcete dosáhnout a s kým si umíš představit spolupráci po volbách?

Rádi bychom v Praze 4 získali alespoň 20 procent hlasů voličů. Při pohledu na předvolební průzkumy věřím, že to není nereálné. Jako vždy předem zveřejníme naši povolební strategii. Komunální politika stojí na konkrétních tématech a my samozřejmě chceme mít možnost podílet se na řízení městské části. Proto předem nevylučujeme spolupráci s žádným z politických subjektů. Přesto je zde několik jmen, jejichž opětovné působení ve vedení MČ je pro nás nepřijatelné.

Které osoby máš na mysli?

Jde zejména o účastníky tzv. severokyperské dovolené v roce 2013. Organizátorem tohoto zájezdu byl Ondřej Palounek, kmotr a bývalý vlivný člen místní ODS, muž s kriminální minulostí, který dodnes městské části dluží desítky milionů. Společně se současným lídrem ČSSD v Praze 4 Jiřím Bodenlosem a exstarostou Pavlem Caldrem oficiálně jednali s mezinárodně neuznanou Severokyperskou tureckou republiku na kyperském území, dlouhodobě okupovaném Turky. Tím bývalý starosta Caldr, vydávající se zde za pražského primátora, de facto přiznal legitimitu tomuto státu. Pavel Caldr v těchto volbách kandiduje společně v koalici se stranou Svobodných.

Co bys jako starosta řešil na prvním místě?

Myslím, že je dobré začít s menšími, zdánlivě banálními věcmi. O to důležitější jsou pro občany. Například opravy chodníků: Neslíbíme, že je opravíme všechny, i ten váš, který vás pálí nejvíc. Ale dozvíte se, kolikátí jste v pořadí, kdy se dostanete na řadu a jak jsme toto pořadí sestavili. Opravu naplánujeme tak, aby vás obtěžovala co nejkratší dobu. Vyhneme se plýtvání a absurditám, kdy se na podzim opraví chodník a na jaře se znovu rozkope kvůli rekonstrukci vodovodních potrubí. Harmonogram oprav se nebude řídit termínem voleb.