Zdeňku, jste vystudovaný lékař. Co Vás přivedlo ke kandidatuře na pražského primátora a do politiky obecně? Když jsem šel na medicínu, zdravotnictví na tom nebylo nejlíp. Věřil jsem, že než dostuduji, někdo situaci napraví. Ta je ale stále stejná. Přijde mi, že řada politiků vlastně ani nemá reálný zájem na nějaké změně také proto, že jsou ve střetu zájmů a potřebují uživit svůj byznys navázaný na veřejný sektor. Například jeden člen správní rady VZP je spolumajitelem holdingu nemocnic a posílá tedy VZP faktury. Lidem to už ale přijde normální. Zkrátka si zvykli. Podle mě jsou ale střety zájmů a klientelismus důvodem, proč přešlapujeme na místě. Současní politici nemají zájem posunout nás někam dál a zlepšit situaci běžných obyvatel, protože oni necítí jejich problémy a naopak umí stávající systém využít pro své osobní potřeby. Ukázalo se, že není jiná možnost, než na té změně osobně pracovat. Proto kandiduji. Přece jen jde o velmi náročnou a odpovědnou funkci.

Proč myslíte, že právě vy ji zvládnete? Řídím výzkumný institut, který se zabývá efektivitou veřejných služeb ve zdravotně-sociální oblasti. Donedávna jsem navrhoval a realizoval rozsáhlé informační systémy pro veřejný sektor. Mám tedy manažerské zkušenosti a vím jak funguje (a někdy nefunguje) veřejná správa. Jsem také členem správní rady VZP, kterou tvoří 30 lidí odpovědných za rozpočet ve výši zhruba 180 miliard ročně. Přepočtem to tedy vychází jako odpovědnost zhruba za 6 miliard korun na osobu. Pražskou radu tvoří 11 lidí, odpovědných za rozpočet ve výši cca 70 miliard ročně, takže se opět dostáváme na cca 6 miliard na osobu. Nemám proto obavu, že bych tu odpovědnost neunesl. Proč zrovna Piráti? Pirátská strana byla z mého pohledu úplně přirozenou volbou díky své otevřené politice, což mně vyhovuje. V roce 2013 jsem se stal registrovaným příznivcem Pirátů a o rok později jsem už kandidoval na Magistrát a o pár let později vstoupil. Jinak když si dnes po sobě přečtu některé moje už poměrně staré články, tak jsou plně v souladu s principy Pirátské strany. Takže já jsem byl vnitřně Pirát už dávno před tím, než jsem se ke straně formálně připojil.

Když vás trochu parafrázuji, sám říkáte, že neléčíte lidi, ale prostředí. Čím tedy chcete vyléčit některé neduhy tak specifického prostředí, jakým je pražský magistrát? Začnu trochu zeširoka. V Praze nám nezbývá nic jiného než získat takový volební výsledek, aby se s námi muselo počítat. Aby nás prostě „kmotři“ neobešli. V kampani se budeme pokoušet přesvědčit lidi, že jestli chtějí skutečně otevřenou a čistou politiku, pak je Pirátská strana tou správnou volbou. Naším základním úkolem na magistrátu pak bude napravit důvěru lidí v pražskou politiku, stejně jako se to daří stranickým kolegům ve Sněmovně. Programově pak vidím několik priorit. První je jednoznačně boj proti korupci a trafikám v městských firmách. To je záležitost, ve které mají Piráti hodně odpracováno. To jsou všechny ty Opencard a trafiky v městských firmách, které vlastně drží pohromadě tu stávající koalici. To jsou ty nevýhodné pronájmy bytů a nebytových prostor a sociálních bytů lidem, kteří třeba vůbec nemají problém s penězi. Nedávno Piráti na magistrátu rozkryli skupinu nepříliš známých zastupitelů, kteří mají dlouhodobě velký příjem z městských zakázek. Druhou prioritou je jednoznačně doprava v Praze. Nedostavěné okruhy, padající lávky, zavřené mosty, nevyřešené parkování, chybějící a nenavazující cyklostezky, metro D... asi bych mohl pokračovat hodně dlouho. Další priority jsou zdravé životní prostředí a péče o veřejný prostor, vzdělávání, dostupnost bydlení a digitalizace veřejné správy. Zastavím se nejprve u školství. Já osobně mám tři malé děti, takže tahle priorita se dotýká i mě osobně a je pro mě osobně důležitá. Už dnes máme v některých částech Prahy problémy s kapacitami ve školách, školkách a je prostě problém to dítě někam dostat. Je to dáno i tím, že nemáme dost učitelů, protože ty peníze jim tady nestačí. Praha má prostě jiné nároky než menší města v republice a je třeba více dotovat provoz škol.

Pojďme ještě k dalším prioritám. Zmiňoval jste dostupné bydlení. Ceny pražských bytů jsou v současnosti neúnosné. Jak byste problém řešil?\ Trh s nemovitostmi se urval ze řetězu. To nelze nazvat jinak. Ano, i dříve bylo vlastní bydle-ní v Praze drahé, ale nebylo tak neuvěřitelně drahé jako teď. Za poslední tři roky stouply ceny o nějakých 60 procent. A to už je prostě příliš. Trh se řídí nabídkou a poptávkou. V případě bytů v Praze jsou tyto dvě veličiny ve značné nerovnováze. A přitom by to až tak dramatické být vůbec nemuselo. Na vině je více faktorů, ale některé jdou přímo za Magistrátem. Nová výstavba bytů často stojí kvůli administrativním překážkám. Musíme odbrzdit rozvoj města a zároveň dát jednoznačnou prioritu bydlení. Město by se také mělo stát stát investorem v oblasti rezidenčního bydlení. Stačí jen přehodnotit vybrané priority a peníze nasměrovat do skutečně palčivých oblastí. Je pravda, že investice, výstavba a expanze v Praze v posledním období trochu zaostala.

Máte recept na znovuoživení? Určitě ano. Základní je doprava. Je třeba dotáhnout městský okruh, ale neopakovat chyby Blanky. Začít s metrem D, ale neudělat z toho dáreček pro předvybranou firmu. Dále je to například výstavba P+R parkovišť, snížení hluku, cyklostezky... To je jedno s druhým. Piráti se budou pokoušet o to, aby se lidé rychleji pohybovali z místa na místo, abychom se ve městě nezasekli pěšky, na kole, v tramvaji, v metru, a konec konců ani v osobním automobilu. Všichni si ale musíme uvědomit, že osobní automobilová doprava má v každé metropoli svoje limity, které jsou nepřekročitelné.

Máte naopak už dnes rozmyšleno, co byste jako primátor okamžitě zastavil? Na konci dubna Rada hlavního města Prahy doporučila zbourání Libeňského mostu. Tak pokud chcete příklad, co bych zastavil, tak plány na jeho demolici. Ten most má určitou architektonickou hodnotu a navíc oprava vyjde levněji. Věci, které zachránit lze, bychom se měli pokusit zachránit. Ale zase nechci tvrdit, že je třeba bránit vše, co už dlouho odolává zubu času na úkor funkce. Jen bych opravdu vážil velmi opatrně pro a proti. Pokud budeme totiž teď souhlasit se zbouráním Libeňského mostu, tak za chvíli budeme podle stejné logiky bourat i ostatní mosty, protože i jejich stav je také téměř havarijní. To platí mimochodem nyní i pro některé části Karlova mostu.

Takže jaký je závazek Pirátů pro tyto volby? Zůstaneme otevření. Žádné zákulisní tahy, nic takového. Otevřenost a zapojení veřejnosti, to je naše politika. O svých záležitostech by si měli lidé rozhodovat sami. Můžeme používat i místní referendum, které Piráti podpořili i v otázce podivné privatizace nemocnice Na Františku. Pro naše záměry budeme hledat demokratickou podporu mezi lidmi i politiky a usilovat o funkční řešení. Pro nás všechny.